Co je špatného na fotkách zdarma?

Zlomená petlice
Zlomená petlice

Možná si říkáte, proč za fotky vlastně platit? Možná je jednoduše stáhnete z Google Images nebo Flickru. V lepším případě stáhnete něco z free fotobank nebo Wiki Commons. Co je na tom všem špatně a jaká jsou rizika?

Kradení fotografií

První zásadní problém je naprostá neúcta k jakémukoliv duševnímu vlastnictví. Tento nešvar je dnes bohužel velice rozšířený a i třeba webdesignéři a redaktoři zcela běžně bez skrupulí fotky kradou ve velkém. Takže základní pravidlo je: vše na internetu někdo vytvořil a nemohu si to jen tak svévolně stahovat a kopírovat, neřkuli užívat pro komerční účely! Nelze jednoduše jen tak fotku odněkud stáhnout a plácnout k sobě na web, do časopisu, webové šablony apod. Fotografové jsou na to velice hákliví a při existenci stopovacích nástrojů jako je TinEye se Vám podobné praktiky velmi brzo vymstí. Takže začneme u toho, že pokud možno nebudeme fotky krást.

Fotky zdarma a v čem je háček?

MR ilustrace
MR ilustrace

Další problém vzniká u fotek pod licencemi Creative Commons nebo různě umístěných zdarma na „free fotobankách“ různé kvality. První a nejpalčivější problém je legálnost – nikde Vám nezaručí, že tam ty fotky nedal nějaký vykuk, který je předtím ukradl. A je tu problém, poněvadž za zneužití můžete Vy, nikoliv fotobanka. Druhý a velice zásadní problém je existence model release a property release – aneb souhlas fotografovaných osob, eventuelně souhlas majitelů fotografovaných předmětů a objektů, s komerčním užitím fotografií. Takže sice fotografii neukradnete, nicméně u free fotek je jen zcela výjimečně poskytován tento souhlas, takže zejména u fotek lidí nebo soukromých nemovitostí se můžete obratem dočkat žaloby. Ani licence Creative Commons nebyly nikdy stavěny na použití u fotek (přestože se tak běžně děje) a zcela ignorují tento problém. Třetí problém je technická kvalita. Třeba mikrofotobanky mají často free sekce, nicméně tam většinou dávají fotografie, které neprošly při inspekci technické kvality do komerční sekce. O růzých free pidi-fotobankách rozesetých v kvantech po internetu škoda mluvit. Takže mizerná technická kvalita je spíše jistota než možnost. Samozřejmě u fotografií pro web o velikosti 800x600 pixelů je to často jedno, ale pro tisk je to zásadní problém.

Opravdu je fotka „zdarma“ levnější než koupená?

Takže shrnuto: stojí Vám to opravdu za to? Prohrabete hromadu free webů abyste našli co hledáte, 9 z 10 fotek bude mít nepoužitelnou kvalitu a u té zbylé pořád nemáte jistotu, že není kradená nebo nemá nějaký další legislativní zádrhel. Pokud je opravdu cena jediné zásadní kritérium, spočtěte si, kolik času Vám zabere najít použitelnou fotku zdarma a co tím riskujete. Poté si spočtěte, kolik Vás podobná fotka bude stát na nějaké levné fotobance a jak rychle ji dokážete najít. Obvykle není problém koupit fotografie menších velikostí (do A5/300dpi) i pod 100 Kč, opravdu to stojí za ten čas a značné riziko navíc? Já myslím že ne!

5 komentářů u “Co je špatného na fotkách zdarma?

  1. Pingback:

  2. Petr Kadlec

    „licence Creative Commons nebyly nikdy stavěny na použití u fotek“ – to tedy nechápu, proč byste si to měl myslet.
    A ad „A je tu problém, poněvadž za zneužití můžete Vy, nikoliv fotobanka.“ by mě zajímalo, jestli v praxi fotobanka opravdu ručí za právní vady nabízených fotografií. (Čistě ze zvědavosti jsem se zkusil podívat do VOP Profimedia a našel tam „Rozsah Licence nezahrnuje, není-li stanoveno jinak, svolení osob k užití jejich obrazových snímků či jiných záznamů a oprávnění k užití jiných autorských děl (např.
    hudebních či výtvarných děl) zachycených na obrazovém materiálu (případně jiných movitých nebo nemovitých věcí zaznamenaných na obrazovém materiálu). Uživatel odpovídá za posouzení, zda k platnému užití Děl s takovýmto obsahem je potřeba získat další svolení či oprávnění, a za získání příslušných oprávnění.“ Tak nevím.)
    Plus tedy nevím, co zrovna u toho zvoleného ilustračního obrázku zlomené petlice potřebujete za model/property release. 😉

  3. To o CC licenci není o tom, jestli si to myslím. Prostě nemůžete obecně použít licenci stavěnou na text shodným způsobem na fotky. Stejně tak to nelze aplikovat na programový kód, přestože se o to náš autorský zákon snaží a pak jsou z toho neskutečné právní problémy. CC licence už ze své definice NEOBSAHUJÍ žádné MR nebo PR, protože v CC licenci nic takového neexistuje. Vůbec se neřeší, že na fotce je něčí soukromý majetek, logo, značka, chráněný design a takové fotky nelze libovolně používat. Za další vám u CC licence NIKDO neručí za původ. Například tu fotografii někdo ukradne nebo i nevědomky v dobré víře nasdílí a označí jako CC, ale přitom je to fotografie známého profesionálního fotografa a ten na to přijde. Kdo myslíte že bude zodpovědný? Nějaký anonymní přispěvatel Wikipedie?

    Když už jste vytáhl Profimedii, tak tam jsou hned dva problémy. Za prvé Profimedia má poněkud zvláštní přístup k autorským právům, viz. táhnoucí se kauza s prodejem fotek NASA bez jejich souhlasu atd. Za další Profimedia prodává RM (tedy rights managed) fotografie. U těch garance není, ale je to tam výslovně uvedeno! Tedy opět VY jste zodpovědný za vyřešení nároků třetích stran, ale u CC licence nemáte ani toto varování!

    Zde se bavíme povětšinou o RF (royalty free) fotografiích, ty musí obsahovat souhlas fotografovaných osob (MR) a musí mít souhlas například u majetku, osob, soukromých nemovitostí, designů atd. (PR), resp. nesmí takové prvky obsahovat. Ale opět až na výjimky fotobanka za NIC neručí a je čistě na vás, abyste nekoupil fotografii, kde to je zjevně nesmysl a nějak prošla přes inspektory. VY fotografii užíváte, VY jste zodpovědný. Stejně tak když nabouráte auto, není zodpovědný výrobce.

    U té zlomené petlice bychom se teoreticky mohli bavit o potřebě PR, ale zjevně je to samozřejmě nesmysl. Ale někteří editoři na fotobankách jsou paranoidní a i takovou fotografii jsou schopni zamítnout 😀

  4. Pingback:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *