Skip to content

Ceny fotografií v microstocku a jejich důsledky

Nepromyšlená cenová strategie či nevhodně nabízené fotografie mohou napáchat nemalé škody. Úvaha se zabývá zejména cenami v microstock segmentu a důsledky této cenové strategie.

Na toto téma už byly popsány stohy papíru a megabajty místa. Dnes je zcela neoddiskutovatelný fakt, že microstock agentury erodují ceny téměř v celém segmentu fotografie. Spousta klientů dnes argumentuje či vyhrožuje microstockem při vyjednávání ceny, přičemž je jim absolutně jedno, zdali se jedná o náročnou práci na zakázku či snadné focení. Díky cenám na microstocku je jejich pojetí o ceně fotografie silně pokřivené. Nechápou cenu práce a nechápou, že na microstocku se fotografie musí často až stokrát prodat jen aby se zaplatily náklady. Nechápou, že při focení na zakázku, kdy focení a úprava zaberou deset hodin času nelze vyprodukovat 50 fotografí po 10 korunách. Nechápou, že fotka, kde pouhá lokace a modely stály pět tisíc, nemůže být prodána za 200 korun. Nechápou, že náročná fotka specifického tématu z velice těžko dosažitelné destinace nemůže stát 50 korun, protože se nebude prodávat jak na běžícím pásu, aby pokryla náklady kvantitou prodejů...

Občas vidíme argumenty, že fotografie je zboží. To je ovšem omyl. Rohlíků můžete produkovat stále kvanta den za dnem, fotografií ale nikoliv. Rohlík se prodá, spotřebuje a ten samý zákazník zas ráno přijde pro rohlíky. Fotka se ale nespotřebuje, díky neomezeným microstock RF licencím (i jiné agentury prodávají RF licence, ovšem zpravidla s podstatně drastičtějším omezením užití!) ji má klient v podstatě navždy a na libovolné užití. Nemá tedy důvod opět přijít a kupovat znovu to samé spotřební zboží, proč by to dělal? Naopak velké množství klientů si díky velmi výhodným předplatným stahuje tisíce i desetitisíce fotek.

Dále nemají microstock agentury ve svých licencích téměř žádná skutečná omezení a u rozšířených licencí už prakticky nejsou vůbec žádná. Realita je potom ta, že klient často i za méně než dolar zakoupí fotku a může ji používat neomezenou dobu na naprosto cokoliv. Fotografie prodané za doslova pár korun se objevují v reklamních kampaních, na obálkách knih apod. – klient ušetří obrovské peníze, nicméně agentura a fotograf na tom strašlivě prodělají. Tady agentura zcela jasně neplní své poslaní – to jest vyjednávat za fotografa a dosáhnout výhodné ceny. Agentura se tím vůbec nezabývá a jednoduše veškeré své výhody zahodí, ve výsledku se tím ale sama zraňuje, protože přichází o nemalé peníze.

Jedna A4 strana reklamy v běžném českém časopise stojí desítky tisíc, vytištění, pronájem a instalace jediného billboardu jsou tisíce. Grafik si za zpracování reklamy bez mrknutí oka řekne tisíc korun na hodinu, marketingové agentury inkasují za reklamní kampaně statisícové částky. A microstock fotograf jim dodá materiály, na kterých je kolikrát celá kampaň založená, za doslova pár korun. To je zcela zjevný a skutečný důsledek špatně postavených licencí, kdy agentury vůbec neplní svou funkci a prakticky rozdávají dílo fotografa, místo aby jeho dílo patřičně zhodnocovaly. Námitka, že podobných prodejů je málo, je naprosto nesmyslná – microstock fotky na obálkách knih, v letácích, na obalech výrobků, v prestižních časopisech a v reklamních kampaních jsou vcelku běžné.

Velmi zajímavá je také úvaha Dana Hellera na téma proč si microstock svými cenami sám škodí. Je fotografie za 5 Kč levná? Dobrá, ale je fotografie za 50 Kč pořád levná? Jaký má tedy smysl nabízet ji za 5 Kč, když by klient rád a ochotně zaplatil 10x víc? Jde o nalezení kompromisu kdy mám minimum práce a maximální zisky. Když zdražím 2x a odejde mi polovina klientů, vyjde to finančně nastejno, ale práce mám pouze polovinu. Realita je ovšem ta, že dle různých průzkumů se „sweet-spot“ ceny fotografie pohybuje někde kolem $7 – tedy bylo by možné požadovat za fotografii až $7 a přitom by k odlivu klientů prakticky nedošlo. Dramaticky by se zvýšil zisk agentur i fotografů a přitom klienti by byli pořád spokojení a měli by fotografie velice levně. Tedy agentura opět neplní svoji funkci – místo maximalizace zisků a vhodného zastupování fotografa nabízí fotografie setrvale pod cenou a ochuzuje sebe, fotografa a ještě eroduje ceny v celém segmentu.

Co z toho tedy vyplývá? Vždy si udržujte přehled o náročnosti focení a nákladech a nenabízejte fotky pod cenou. Vrátí se to jako bumerang. Jakmile jednou ustoupíte, bude příště ten samý klient očekávat, že ustoupíte znovu. Říkejte klientům ne na nesmyslné požadavky. Pokud nabízíte fotky na microstocku, musíte mít jasno proč to děláte a co tím sledujete a samozřejmě musíte mít velmi dobře spočítáno, zdali se to vyplatí.

2 thoughts on “Ceny fotografií v microstocku a jejich důsledky

  1. Pingback: Jak a proč začít na mikrofotobankách | StockPhotography.cz

  2. Pingback: Mikrofotobanky na rozcestí? | StockPhotography.cz

Comments are closed.